<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
  <channel>
    <title>Posts on डा. सुजित महर्जन</title>
    <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/</link>
    <description>Recent content in Posts on डा. सुजित महर्जन</description>
    <generator>Hugo</generator>
    <language>np</language>
    <lastBuildDate>Sun, 13 Sep 2020 00:00:00 +0000</lastBuildDate>
    <atom:link href="https://maharjansujit.com.np/np/posts/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml" />
    <item>
      <title>छोटो पाइथन कोड मार्फत डाटा र्‍याङ्गलिंग (Data wrangling with short python code)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/data-wrangling-with-short-python-code/</link>
      <pubDate>Sun, 13 Sep 2020 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/data-wrangling-with-short-python-code/</guid>
      <description>&lt;p&gt;यदि तपाईं दैनिक रूपमा डाटा (Data) सँग काम गर्नुहुन्छ भने, तपाईंले डेटा ढाँचा नमिल्ने समस्या (Incompatible data types) भोग्नुभएको हुन सक्छ। जस्तै: केही डाटाहरू CSV फाइलहरूमा भण्डारण गरिएका हुन्छन् भने अरू JSON, YAML, वा TOML फाइलहरूमा। यी सबै फाइल ढाँचाहरूका आफ्नै फाइदा र बेफाइदाहरू छन्, र कहिलेकाहीँ हामीलाई थप विश्लेषणका लागि सबै डाटालाई एउटै ढाँचामा रूपान्तरण गर्नुपर्ने हुन्छ। यस लेखमा मैले दैनिक काममा यो कार्य गर्न प्रयोग गर्ने उपकरणहरू प्रस्तुत गरेको छु।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>क्लस्टर व्यवस्थापनका लागि उपयोगी उपकरणहरू (Tools for managing cluster)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tools-for-managing-cluster/</link>
      <pubDate>Sat, 12 Sep 2020 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tools-for-managing-cluster/</guid>
      <description>&lt;p&gt;जब तपाईं कम्प्युटरहरूको क्लस्टर (Cluster - समूह) ह्यान्डल गर्ने वा मर्मत गर्ने काममा हुनुहुन्छ, तपाईंले सम्भवतः निम्न कार्यहरू गर्नुपर्ने हुन्छ:&#xA;१. सबै मेसिनहरूको स्थिति बुझ्न एउटै कमाण्डहरूको सेट चलाउने।&#xA;२. सबै मेसिनहरूमा स्क्रिप्ट (Script) चलाउने।&#xA;३. सबै मेसिनहरूमा फाइलहरू अपलोड (Upload) गर्ने।&#xA;४. सबै मेसिनहरूबाट फाइलहरू डाउनलोड (Download) गर्ने।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;यहाँ मैले प्रयोग गर्ने केही उपयोगी स्क्रिप्टहरू छन्:&lt;/p&gt;&#xA;&lt;h2 id=&#34;multissh&#34;&gt;&#xA;  multissh&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#multissh&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h2&gt;&#xA;&lt;p&gt;यस स्क्रिप्टले क्लस्टरका सबै मेसिनहरूमा &lt;code&gt;tmux ssh&lt;/code&gt; सेसन (Session) खोल्दछ। सेलहरू सिङ्क्रोनाइजेसन मोड (Synchronization Mode) मा सेट हुन्छन् जसको मतलब तपाईंले थिचेको कि (Key) क्लस्टरका सबै मेसिनहरूमा लागू हुन्छ। यो स्क्रिप्टको सिन्ट्याक्स (Syntax) निम्न अनुसार छ:&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>डेबियन प्याकेज सिर्जना गर्ने तरिका (Creating Debian Package)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/creating-debian-package/</link>
      <pubDate>Thu, 20 Aug 2020 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/creating-debian-package/</guid>
      <description>&lt;p&gt;डेबियन प्याकेज (Debian Package) एउटा टार फाइल (Tar File) हो जसमा एप्लिकेसनका लागि आवश्यक फाइलहरूसँगै केही स्क्रिप्ट (Script) र एप्लिकेसनको विवरण तथा यसको निर्भरता (Dependency) समावेश हुन्छ। यस ट्यूटोरियल (Tutorial) ले तपाईंलाई आफैँले साधारण डेबियन प्याकेज सिर्जना गर्न मार्गदर्शन गर्नेछ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;h3 id=&#34;१-परयजन-रखन-डइरकटर-directory-सरजन-गरनहस&#34;&gt;&#xA;  १. परियोजना राख्न डाइरेक्टरी (Directory) सिर्जना गर्नुहोस्&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a5%a7-%e0%a4%aa%e0%a4%b0%e0%a4%af%e0%a4%9c%e0%a4%a8-%e0%a4%b0%e0%a4%96%e0%a4%a8-%e0%a4%a1%e0%a4%87%e0%a4%b0%e0%a4%95%e0%a4%9f%e0%a4%b0-directory-%e0%a4%b8%e0%a4%b0%e0%a4%9c%e0%a4%a8-%e0%a4%97%e0%a4%b0%e0%a4%a8%e0%a4%b9%e0%a4%b8&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h3&gt;&#xA;&lt;div class=&#34;highlight&#34;&gt;&lt;pre tabindex=&#34;0&#34; style=&#34;color:#f8f8f2;background-color:#272822;-moz-tab-size:4;-o-tab-size:4;tab-size:4;&#34;&gt;&lt;code class=&#34;language-bash&#34; data-lang=&#34;bash&#34;&gt;&lt;span style=&#34;display:flex;&#34;&gt;&lt;span&gt;mkdir /tmp/&amp;lt;package&amp;gt;_&amp;lt;version&amp;gt;_&amp;lt;architecture&amp;gt;&#xA;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/code&gt;&lt;/pre&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;कृपया &lt;code&gt;&amp;lt;package&amp;gt;&lt;/code&gt; लाई प्याकेजको नामले, &lt;code&gt;&amp;lt;version&amp;gt;&lt;/code&gt; लाई संस्करण (Version) ले र &lt;code&gt;&amp;lt;architecture&amp;gt;&lt;/code&gt; लाई प्याकेज जुन आर्किटेक्चर (Architecture) को लागि सिर्जना गरिएको हो त्यसले प्रतिस्थापन गर्नुहोस्।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>तपाईंको पहिलो सिस्टमडी सेवा सिर्जना गर्ने तरिका (Creating your first systemd service)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/creating-your-first-systemd-service/</link>
      <pubDate>Thu, 20 Aug 2020 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/creating-your-first-systemd-service/</guid>
      <description>&lt;p&gt;सिस्टमडी (Systemd), यो लेख लेख्दाको समयमा, लिनक्स (Linux) का लागि डे-फ्याक्टो इनिट प्रणाली (de-facto init system) हो। सिस्टमडीका तीनवटा मुख्य पक्षहरू छन्:&lt;/p&gt;&#xA;&lt;ol&gt;&#xA;&lt;li&gt;प्रणाली र सेवा प्रबन्धक (System and service manager)&lt;/li&gt;&#xA;&lt;li&gt;अन्य एप्लिकेसनहरू (Applications) विकास गर्नका लागि सफ्टवेयर प्लेटफर्म (Software platform)&lt;/li&gt;&#xA;&lt;li&gt;कर्नल (Kernel) र प्रयोगकर्ता एप्लिकेसनहरू (User applications) बीचको &amp;ldquo;गोंद&amp;rdquo; (Glue)&lt;/li&gt;&#xA;&lt;/ol&gt;&#xA;&lt;h1 id=&#34;यनटहर-units&#34;&gt;&#xA;  युनिटहरू (Units)&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a4%af%e0%a4%a8%e0%a4%9f%e0%a4%b9%e0%a4%b0-units&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h1&gt;&#xA;&lt;p&gt;सिस्टमडीले युनिटहरू (Units) व्यवस्थापन गर्छ। युनिटहरूको एकआपसमा निर्भरता (Dependency) हुन्छ र सिस्टमडीले त्यस निर्भरतालाई सम्हाल्छ। युनिट फाइल (Unit file) रहने स्थानहरू:&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>होमब्रू फर्मुला अर्थात् प्याकेज सिर्जना गर्ने तरिका (Creating Homebrew Formula aka Package)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/creating-homebrew-package/</link>
      <pubDate>Thu, 20 Aug 2020 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/creating-homebrew-package/</guid>
      <description>&lt;p&gt;होमब्रू (Homebrew) प्याकेज प्रबन्धक (Package Manager) को सिर्जनाकर्ताले बियर बनाउने प्रक्रियासँग सम्बन्धित शब्दहरूसँग खेलेका छन्। होमब्रूले यसको प्याकेज प्रबन्धकमा ब्रुइङ (बियर बनाउने) प्रक्रियासँग सम्बन्धित शब्दावलीहरू प्रयोग गर्दछ। डेबियन (Debian) को संसारमा जसलाई रिपोजिटरी (Repository) भनिन्छ, यहाँ त्यसलाई &amp;lsquo;ट्याप&amp;rsquo; (Tap) भनिन्छ। जबकि, प्याकेजका लागि प्रयोग गरिने शब्दलाई &amp;lsquo;फर्मुला&amp;rsquo; (Formula) भनिन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;होमब्रू फर्मुला (Homebrew Formula) डेबियन प्याकेज (Debian Package) भन्दा फरक हुन्छ किनभने यसमा वास्तविक सफ्टवेयर हुँदैन तर सफ्टवेयर कसरी निर्माण (Build) गर्ने भन्ने बारे निर्देशनहरू हुन्छन्। होमब्रू फर्मुला केवल रूबी (Ruby) फाइलहरू हुन् जसमा स्रोत कोड (Source code) कसरी कम्पाइल (Compile) गर्ने र ती फाइलहरूलाई प्रणालीमा कसरी राख्ने भन्ने निर्देशन हुन्छ। तसर्थ, होमब्रू प्याकेज सिर्जना गर्नु भनेको एउटा रूबी क्लास (Ruby Class) लेख्नु हो जसमा सफ्टवेयरको स्रोत कोड प्रणालीमा कसरी स्थापना (Install) गर्ने भन्ने निर्देशन हुन्छ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेलिग्राम च्याट बोट (Telegram Chat Bot)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/telegram-chat-bot/</link>
      <pubDate>Mon, 27 Apr 2020 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/telegram-chat-bot/</guid>
      <description>&lt;p&gt;च्याटबोट (ChatBot) एउटा एप्लिकेसन (Application) हो जसलाई म्यासेजहरू पठाउन र प्राप्त गर्न डिजाइन गरिएको हो। च्याटबोट (ChatBot) च्याट एप्लिकेसनमा निर्भर हुन्छ, जस्तै सफ्टवेयर (Software) तपाईंको अपरेटिङ सिस्टम (Operating System) मा निर्भर हुन्छ। अधिकांश च्याट एप्लिकेसनहरूले एउटा एपीआई (API - Application Programming Interface) इन्टरफेस प्रदान गर्दछ जसले एप्लिकेसनलाई म्यासेजहरू पठाउन र प्राप्त गर्न मद्दत गर्दछ। म यहाँ एउटा साधारण टेलिग्राम च्याट बोट (Telegram Chat Bot) एप्लिकेसनको बारेमा व्याख्या गर्नेछु।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;टेलिग्रामले एउटा एपीआई (API) प्रदान गर्दछ ताकि बोट (Bot) ले टेलिग्रामसँग इन्टरफेस (Interface) गर्न सकोस्। टेलिग्राम बोटलाई &amp;lsquo;बोटफादर&amp;rsquo; (BotFather) नामक टेलिग्राम बोटसँग च्याट गरेर दर्ता (Register) गर्न सकिन्छ। टेलिग्राममा केवल &lt;code&gt;BotFather&lt;/code&gt; खोज्नुहोस् र &lt;code&gt;/start&lt;/code&gt; म्यासेज पठाएर कुराकानी सुरु गर्नुहोस्। त्यसपछि तपाईंले &lt;code&gt;/newbot&lt;/code&gt; म्यासेज पठाएर नयाँ बोट सिर्जना गर्न सक्नुहुन्छ। दर्ता प्रक्रिया पूरा भएपछि, &lt;code&gt;BotFather&lt;/code&gt; ले तपाईंलाई एउटा टोकन (Token) प्रदान गर्नेछ जुन &lt;code&gt;110201543:AAHdqTcvCH1vGWJxfSeofSAs0K5PALDsaw&lt;/code&gt; जस्तै देखिन्छ। यो टोकन बोटलाई प्रमाणित (Authenticate) गर्न प्रयोग गरिन्छ। तपाईंले निम्न सिन्ट्याक्स (Syntax) प्रयोग गरेर बोटको तर्फबाट अनुरोधहरू गर्न सक्नुहुन्छ: &lt;code&gt;https://api.telegram.org/bot&amp;lt;token&amp;gt;/METHOD_NAME&lt;/code&gt;।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>एसएसएल सर्टिफिकेटसँग काम गर्ने तरिका (Working with SSL Certificate)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/working-with-ssl-certificate/</link>
      <pubDate>Wed, 16 Jan 2019 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/working-with-ssl-certificate/</guid>
      <description>&lt;p&gt;एसएसएल (SSL - Secure Sockets Layer) लाई वेब सर्भर (Web Server) र ब्राउजर (Browser) बीच ईन्क्रिप्टेड लिंक (Encrypted Link) हरू स्थापना गर्नका लागि प्रयोग गरिने एक मानक सुरक्षा प्रोटोकल (Standard Security Protocol) को रूपमा परिभाषित गर्न सकिन्छ, ताकी प्रयोगकर्ताको डाटा गोपनीयता (Data Privacy) को सम्मान होस् र बीचमा कसैले पनि जासुसी गर्न नसकोस्। विशेष गरी स्नोडेनको खुलासा (Snowden revelation) पछिको युगमा यो धेरै महत्त्वपूर्ण छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;ओपनएसएसएल (OpenSSL) टूल सेटलाई एसएसएल सर्टिफिकेट (SSL Certificate) सँग सम्बन्धित लगभग हरेक कार्य गर्नका लागि प्रयोग गर्न सकिन्छ। यस निर्देशिकाले सर्टिफिकेट साइनिङ रिक्वेस्ट (Certificate Signing Request - CSR) सिर्जना गर्ने, सेल्फ-साइन सर्टिफिकेट (Self-signed Certificate) उत्पन्न गर्ने, र अन्तमा आवश्यक ढाँचामा एसएसएल सर्टिफिकेट रूपान्तरण गर्ने तरिका परिभाषित गर्दछ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>एचबेस शेल कमाण्ड सम्बन्धी ट्यूटोरियल (Tutorial on Hbase shell command)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tutorial-on-hbase-shell/</link>
      <pubDate>Wed, 02 Jan 2019 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tutorial-on-hbase-shell/</guid>
      <description>&lt;p&gt;अपाचे एचबेस (Apache HBase) एक स्तम्भ-उन्मुख (Column-oriented) NoSQL डाटाबेस (Database) हो जुन गुगलको &amp;lsquo;बिग टेबल&amp;rsquo; (Big Table) शोधपत्रमा आधारित छ। यो हडुप (Hadoop) को माथि चल्छ र यसरी द्रुत भण्डारण (Fast storage) र पुन: प्राप्ति (Retrieval) लाई समर्थन गर्दछ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;अपाचे एचबेस स्कीमा (Apache HBase Schema) एसक्यूएल स्कीमा (SQL Schema) भन्दा फरक हुन्छ जसमा हामीसँग विशिष्ट आकारको डाटा राख्ने धेरै स्तम्भहरू (Columns) हुन्छन्। एचबेसमा सबै डाटा प्रकारहरू बाइट्स (Bytes) मा भण्डारण गरिन्छ र तालिकालाई कोलम फ्यामिली (Column Family - स्तम्भ परिवार) मा विभाजित गरिन्छ जसमा धेरै संख्यामा स्तम्भहरू हुन सक्छन्। स्कीमा यसरी परिभाषित गरिनुपर्छ कि कोलम फ्यामिलीका डाटाहरू सँगै पहुँच (Access) गरियोस्। यो डिजाइनले एचबेसलाई एउटै कोलम फ्यामिलीको डाटा सँगै पहुँच गर्न सक्षम बनाउँछ जसले गर्दा डाटा छिटो पुन: प्राप्त (Retrieve) गर्न सकिन्छ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>म्याकमा अपाचे स्पार्क स्थापना गर्ने तरिका (Installing Apache Spark on Mac)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/installing-apache-spark-on-mac/</link>
      <pubDate>Wed, 02 Jan 2019 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/installing-apache-spark-on-mac/</guid>
      <description>&lt;p&gt;अपाचे स्पार्क (Apache Spark) बिग डाटा (Big Data) बाट नतिजा निकाल्ने सबैभन्दा राम्रो विधि हो।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;१. अपाचे स्पार्क स्थापना गर्ने (Installing apache-spark):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;div class=&#34;highlight&#34;&gt;&lt;pre tabindex=&#34;0&#34; style=&#34;color:#f8f8f2;background-color:#272822;-moz-tab-size:4;-o-tab-size:4;tab-size:4;&#34;&gt;&lt;code class=&#34;language-bash&#34; data-lang=&#34;bash&#34;&gt;&lt;span style=&#34;display:flex;&#34;&gt;&lt;span&gt;brew install apache-spark&#xA;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/code&gt;&lt;/pre&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;२. स्पार्क सुरु गर्ने (Starting spark):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;div class=&#34;highlight&#34;&gt;&lt;pre tabindex=&#34;0&#34; style=&#34;color:#f8f8f2;background-color:#272822;-moz-tab-size:4;-o-tab-size:4;tab-size:4;&#34;&gt;&lt;code class=&#34;language-bash&#34; data-lang=&#34;bash&#34;&gt;&lt;span style=&#34;display:flex;&#34;&gt;&lt;span&gt;spark-shell&#xA;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/code&gt;&lt;/pre&gt;&lt;/div&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>म्याकमा एचबेस स्थापना गर्ने तरिका (Installing Hbase on Mac)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/installing-hbase-on-mac/</link>
      <pubDate>Wed, 02 Jan 2019 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/installing-hbase-on-mac/</guid>
      <description>&lt;p&gt;अपाचे एचबेस (Apache HBase) गुगलको बिग टेबल (Bigtable) NoSQL डाटाबेसको खुला स्रोत कार्यान्वयन (Open source implementation) हो। यो एक वितरित (Distributed), स्तम्भ-उन्मुख (Column-oriented), NoSQL डाटाबेस हो जसले डाटा भण्डारण गर्न हडुप (Hadoop) को प्रयोग गर्न सक्छ। यसले हामीलाई परिवर्तनशील स्कीमा (Variable schema) हुन सक्ने प्राकृतिक रूपमा विरल डाटा (Sparse data) को द्रुत भण्डारण र पुन: प्राप्ति (Fast storage and retrieval) प्रदान गर्दछ। हामी SQL सिन्ट्याक्स अनुकूलता प्राप्त गर्न अपाचे फिनिक्स (Apache Phoenix) वा अपाचे हाइभ (Apache Hive) जस्ता अन्य तहहरू प्रयोग गर्न सक्छौँ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>म्याकमा हडुप स्थापना गर्ने तरिका (Installing Hadoop on Mac)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/installing-hadoop-on-mac/</link>
      <pubDate>Tue, 01 Jan 2019 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/installing-hadoop-on-mac/</guid>
      <description>&lt;p&gt;हडुप (Hadoop) गुगल फाइल प्रणाली (Google File System) को खुला स्रोत कार्यान्वयन (Open source implementation) हो र वर्तमान समयमा बिग डाटा (Big Data) को क्षेत्रमा रहेको अत्यधिक चर्चाको मुख्य आधार हो। यदि तपाईं बिग डाटा इकोसिस्टम (Big Data Ecosystem) मा आफ्नो करियर बनाउन चाहनुहुन्छ वा यसलाई थप बुझ्न चाहनुहुन्छ भने, हडुप (Hadoop) को बारेमा सिक्नु अनिवार्य छ। हडुप स्थापना गर्ने प्रक्रिया त्यति सहज छैन किनभने यसका लागि जाभा (Java) को विशिष्ट संस्करण र सही कन्फिगरेसन (Configuration) मिलाउन आवश्यक हुन्छ। तल लेखिएका चरणहरूले मैले मेरो व्यक्तिगत म्याक (Mac) मा हडुप (Hadoop) परिनियोजन (Deploy) गर्न प्रयोग गरेको विधि देखाउँछन्।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>गिट्ल्याब पेजहरूमा रियाक्ट एप होस्ट गर्ने तरिका (Hosting react app on gitlab pages)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/hosting-react-app-on-gitlab-pages/</link>
      <pubDate>Thu, 06 Dec 2018 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/hosting-react-app-on-gitlab-pages/</guid>
      <description>&lt;p&gt;रियाक्ट (React) एउटा जाभास्क्रिप्ट (JavaScript) लाइब्रेरी (Library) हो जसले स्टेटफुल युजरसाइड वेब एप्लिकेसन (Stateful user-side web application) सिर्जना गर्न मद्दत गर्दछ। यदि तपाईं सर्भर साइड कम्प्युटेशन (Server-side computation) आवश्यक नपर्ने एप (App) बनाउने योजनामा हुनुहुन्छ भने, तपाईंको सिर्जना संसारसामु प्रस्तुत गर्न गिट्ल्याब पेजहरू (GitLab Pages) एक उत्कृष्ट विकल्प हुनेछ। गिट्ल्याब पेजहरू गिटहब पेजहरू (GitHub Pages) जस्तै नि:शुल्क मात्र छैनन्, यसले आफ्नै डोमेन नाम (Domain Name) र एसएसएल सर्टिफिकेट (SSL Certificate) थप्न सक्ने अतिरिक्त सुविधाहरू पनि प्रदान गर्दछ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>इमेज क्याप्सनिङ: डीप लर्निङलाई सरलीकृत गर्दै र सुरु कसरी गर्ने (Image Captioning Demystifying Deep Learning and How to Get Started)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/image-captioning-demystifying-deep-learning-and-how-to-get-started/</link>
      <pubDate>Sat, 30 Dec 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/image-captioning-demystifying-deep-learning-and-how-to-get-started/</guid>
      <description>&lt;p&gt;हामी एआई (AI - Artificial Intelligence), विशेष गरी डीप लर्निङ (Deep Learning) लाई एक जटिल र कठिन कार्यको रूपमा बुझ्छौँ। म यस कुरामा सहमत छु कि डीप लर्निङ कठिन छ, तर यसको मतलब यो होइन कि यसको पछाडि कुनै सहज बुझाइ (Intuition) छैन।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;h1 id=&#34;परचय-introduction&#34;&gt;&#xA;  परिचय (Introduction)&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a4%aa%e0%a4%b0%e0%a4%9a%e0%a4%af-introduction&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h1&gt;&#xA;&lt;p&gt;मेरो विचारमा, सबै कुरा एलन ट्युरिङ (Alan Turing) र उनको ट्युरिङ मेसिन (Turing Machine) बाट सुरु भएको हो। उनले फाइनाइट स्टेट मेसिन (Finite State Machine) को प्रयोगबाट के प्राप्त गर्न सकिन्छ भन्ने सिद्धान्त प्रतिपादन गरे। उनले युनिभर्सल ट्युरिङ मेसिन (Universal Turing Machine) को सिद्धान्त अघि सारे। संक्षेपमा भन्नुपर्दा, यो एउटा फाइनाइट स्टेट मेसिन (Finite State Machine) हो जसले अन्य फाइनाइट स्टेट मेसिनहरूलाई सिमुलेट (Simulate) गर्न सक्छ। यसले यो प्रश्न खडा गर्छ: के मानवहरू फाइनाइट मेसिन (Finite Machine) हुन् त? के हामी कम्प्युटरबाट मानवलाई सिमुलेट (Simulate) गर्न सक्छौँ?&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>वेब पहुँचयोग्यतालाई ध्यानमा राखेर खुला पहुँच परियोजनाको पहुँचयोग्यता बढाउने तरिका (Increase Open Access Project Accessibility By Considering Web Accessibility)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/increase-open-access-project-accesbility-by-considering-web-accessibility/</link>
      <pubDate>Sun, 03 Dec 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/increase-open-access-project-accesbility-by-considering-web-accessibility/</guid>
      <description>&lt;p&gt;एक एआई (AI - Artificial Intelligence) अनुसन्धानकर्ताको रूपमा म के गर्छु भने, म पहिलेको डाटा (Data) वा इतिहास हेर्छु र त्यसबाट नियमहरू अनुमान गर्छु। त्यसैले खुला पहुँच (Open Access), खुला अनुसन्धान (Open Research), खुला शिक्षा (Open Education) र वेब पहुँचयोग्यता (Web Accessibility) को महत्त्व बुझ्न इतिहासमा चियाऔँ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;तपाईंहरूमध्ये धेरैका लागि स्कुलमा इतिहास एक टाउको दुखाइको विषय बनेको हुन सक्छ किनभने तपाईंले घटना र मितिहरू कण्ठ गर्नुपर्थ्यो, ती घटनाहरूको कार्य-कारण सम्बन्धको विश्लेषण गर्नुपर्दैनथ्यो। तर यही कुराले इतिहासलाई बुद्धिमान् व्यक्तिका लागि भविष्यको बाटो देखाउने माध्यम बनाउँछ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>पाइटर्च मार्फत डीप लर्निङ (Deep Learning with pytorch)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/deep-learning-with-pytorch/</link>
      <pubDate>Sat, 25 Nov 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/deep-learning-with-pytorch/</guid>
      <description>&lt;p&gt;एलन ट्युरिङ (Alan Turing) ले आफ्नो शोधपत्रमा युनिभर्सल ट्युरिङ मेसिन (Universal Turing Machine) को व्याख्या गरेका छन्। युनिभर्सल ट्युरिङ मेसिन एक प्रकारको फाइनाइट स्टेट मेसिन (Finite State Machine) हो जसले अन्य फाइनाइट स्टेट मेसिनहरूलाई सिमुलेट (Simulate) गर्न सक्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;हामी यो अवधारणालाई विस्तार गर्न सक्छौँ। के मानवहरू पनि फाइनाइट स्टेट मेसिन (Finite State Machine) हुन् त? यसले कम्प्युटरद्वारा मानवलाई सिमुलेट (Simulate) गर्ने सम्भावना तर्फ संकेत गर्दछ। यो हाम्रो सामान्य बुझाइ विपरीत जान सक्छ किनभने मानव अपेक्षाकृत रूपमा अनपेक्षित (Undeterministic) तरिकाले व्यवहार गर्दछ, तर यो मानवसँग हुने ठूलो संख्याको अवस्थाहरू (States) को कारणले मात्र हुन सक्छ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक २४ औं श्रृंखला (Tech Talk 24th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-24th-session/</link>
      <pubDate>Fri, 16 Jun 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-24th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को २४ औं श्रृंखला १६ जुन २०१७ का दिन पुल्चोक क्याम्पसको सिभिल विभागको &amp;lsquo;एफ&amp;rsquo; हल (F Hall) मा आयोजना भएको थियो। यस कार्यक्रममा ४१ जना सहभागीहरू थिए।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;होस्ट (Host):&#xA;१. बिप्लव गौतम (Biplab Gautam)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;वक्ता (Speaker)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;रोसिना अधिकारी (Rosina Adhikari)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बायो चिप्स (Bio Chips)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;&#34; &gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;अनिशा कार्की (Anisha Karki)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;भोइडेड र नन-भोइडेड कङ्क्रिट स्ल्याब (Voided and non-voided concrete slab)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;&#34; &gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक २५ औं श्रृंखलाको जानकारी (Tech Talk 25th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-25th-session/</link>
      <pubDate>Fri, 16 Jun 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-25th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को २४ औं श्रृंखला १६ जुन २०१७ मा आयोजना हुन गइरहेको छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;तालिका (Schedule):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;बेलुका ४:०० - ५:०० आमन्त्रित वक्ता (Guest Speaker)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;फेसबुक इभेन्टमा जोडिनुहोस् (Join Facebook event):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;&lt;a href=&#34;https://www.facebook.com/events/120430758549242/&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;फेसबुक इभेन्ट (Facebook Event)&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक २३ औं श्रृंखलाको जानकारी (Tech Talk 23rd session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-23rd-session/</link>
      <pubDate>Mon, 05 Jun 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-23rd-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को २३ औं श्रृंखला ५ जुन २०१७ का दिन पुल्चोक क्याम्पसको सी-ब्लक (C-Block) को तेस्रो तलामा (इलेक्ट्रिकल इन्जिनियरिङ विभाग) आयोजना हुन गइरहेको छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;होस्ट (Host):&#xA;१. बिप्लव गौतम (Biplab Gautam)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;वक्ता (Speaker):&#xA;१. बसन्त चौलागाईं (Basanta Chaulagain)&#xA;२.&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;विषय दर्ता र स्लाइड बुझाउने अन्तिम समय (Topic Registration and slide submission deadline): २० मे २०१७ (शनिबार) बेलुका ८ बजेसम्म, इमेल ठेगाना: &lt;code&gt;070BEX443@ioe.edu.np&lt;/code&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;तालिका (Schedule):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;बेलुका ५:०० - ५:३० पहिलो वक्ताको प्रस्तुतीकरण (1st speaker presentation)&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक २२ औं श्रृंखलाको जानकारी (Tech Talk 22nd session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-22nd-session/</link>
      <pubDate>Tue, 23 May 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-22nd-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को २२ औं श्रृंखला २१ मे २०१७ का दिन पुल्चोक क्याम्पसको सी-ब्लक (C-Block) को तेस्रो तलामा (इलेक्ट्रिकल इन्जिनियरिङ विभाग) आयोजना हुन गइरहेको छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;होस्ट (Host):&#xA;१. सुजित महर्जन (Sujit Maharjan)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;वक्ता (Speaker):&#xA;१. ऋचा अधिकारी (Richa Adhikari)&#xA;२. प्रतिक लुइँटेल (Pratik Luitel)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;विषय दर्ता र स्लाइड बुझाउने अन्तिम समय (Topic Registration and slide submission deadline): २० मे २०१७ (शनिबार) बेलुका ८ बजेसम्म, इमेल ठेगाना: &lt;code&gt;070BEX443@ioe.edu.np&lt;/code&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;तालिका (Schedule):&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक २१ औं श्रृंखला (Tech Talk 21st session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-21st-session/</link>
      <pubDate>Sun, 26 Feb 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-21st-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को २१ औं श्रृंखला २६ फेब्रुअरी २०१७ का दिन बिहान ८:३० बजे ललितपुरको झम्सीखेलस्थित डिजास्टर ह्याक (Disaster Hack) मा सफलतापूर्वक सम्पन्न भयो।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;सञ्चालन (Hosted by):&#xA;१. रञ्जना कुशवाहा (Ranjana Kushwaha)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;वक्ताहरू र तिनीहरूका विषयहरू (Speakers and their topics):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;नाम (Name)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कक्षा (Class)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;अनमोल पौडेल (Anmol Paudel)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;जेनेटिक इन्जिनियरिङ (Genetic Engineering)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMnY1BFbHVzUEtfWDg2a2M5MUdENEpudkdjMHVB/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;आयुष काफ्ले (Ayush Kafle)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डिजिटल इमेज प्रोसेसिङ (Digital Image Processing)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMnYkgxWHUtWWU2Y2s/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;&#xA;&lt;h1 id=&#34;यटयब-भडयक-लङकहर-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;  युट्युब भिडियोका लिङ्कहरू (Links to Youtube Videos)&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a4%af%e0%a4%9f%e0%a4%af%e0%a4%ac-%e0%a4%ad%e0%a4%a1%e0%a4%af%e0%a4%95-%e0%a4%b2%e0%a4%99%e0%a4%95%e0%a4%b9%e0%a4%b0-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h1&gt;&#xA;&lt;p&gt;१. अनमोल पौडेल (Anmol Paudel) &amp;ldquo;जेनेटिक इन्जिनियरिङ (Genetic Engineering)&amp;rdquo;&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक २० औं श्रृंखला (Tech Talk 20th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-20th-session/</link>
      <pubDate>Sun, 19 Feb 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-20th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को २० औं श्रृंखला १९ फेब्रुअरी २०१७ का दिन बिहान ८:३० बजे ललितपुरको झम्सीखेलस्थित डिजास्टर ह्याक (Disaster Hack) मा सफलतापूर्वक सम्पन्न भयो।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;सञ्चालन (Hosted by):&#xA;१. सुजित महर्जन (Sujit Maharjan)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;वक्ताहरू र तिनीहरूका विषयहरू (Speakers and their topics):&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;नाम (Name)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कक्षा (Class)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बिप्लव गौतम (Biplab Gautam)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बिटक्वाइन (Bitcoin)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMnYjJoY2Zxai1FeXc/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बिक्की चन्त्याल (Bikki Chantyal)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;रिमान परिकल्पना (Riemann Hypothesis)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMnSnpDa0dQMTJZZ2c/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;&#xA;&lt;h1 id=&#34;यटयब-भडयक-लङकहर-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;  युट्युब भिडियोका लिङ्कहरू (Links to Youtube Videos)&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a4%af%e0%a4%9f%e0%a4%af%e0%a4%ac-%e0%a4%ad%e0%a4%a1%e0%a4%af%e0%a4%95-%e0%a4%b2%e0%a4%99%e0%a4%95%e0%a4%b9%e0%a4%b0-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h1&gt;&#xA;&lt;p&gt;१. बिप्लव गौतम (Biplab Gautam) &amp;ldquo;बिटक्वाइन (Bitcoin)&amp;rdquo;&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक १९ औं श्रृंखला (Tech Talk 19th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-19th-session/</link>
      <pubDate>Sun, 05 Feb 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-19th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को १९ औं श्रृंखला ५ फेब्रुअरी २०१७ का दिन बिहान ८:३० बजे पुल्चोक इन्जिनियरिङ क्याम्पस (Pulchowk Engineering Campus) मा सफलतापूर्वक आयोजना भयो। कार्यक्रमको सञ्चालन (Host) मिसन बराल (Misan Baral) ले गरेका थिए। कार्यक्रममा दुई जना वक्ताहरू थिए जसले विभिन्न विषयमा प्रकाश पारे।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;नाम (Name)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कक्षा (Class)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बिपिन लेखक (Bipin Lekhak)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाइरेक्टएक्स गेमिङ (DirectX Gaming)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/open?id=0B3go4KpYllMnZHdNNl90Y3ZhazA&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;गौरव खत्री (Gaurav Khatri)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;स्पिच रिकग्निसन (Speech Recognition)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/open?id=1By2ktv_Nfx5cy8mZrUtnOPS_mRfABq-giCkN0cm84qM&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;&#xA;&lt;h1 id=&#34;यटयब-भडयक-लङकहर-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;  युट्युब भिडियोका लिङ्कहरू (Links to Youtube Videos)&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a4%af%e0%a4%9f%e0%a4%af%e0%a4%ac-%e0%a4%ad%e0%a4%a1%e0%a4%af%e0%a4%95-%e0%a4%b2%e0%a4%99%e0%a4%95%e0%a4%b9%e0%a4%b0-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h1&gt;&#xA;&lt;p&gt;१. बिपिन लेखक (Bipin Lekhak) &amp;ldquo;डाइरेक्टएक्स गेमिङ (DirectX Gaming)&amp;rdquo;&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक १९ औं संस्करणको जानकारी (Tech Talk 19th session information)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/registration-for-tech-talk/</link>
      <pubDate>Mon, 23 Jan 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/registration-for-tech-talk/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को १९ औं संस्करण ५ फेब्रुअरी २०१७ मा तय गरिएको छ। यो कार्यक्रम ललितपुरको झम्सीखेलमा रहेको टप अफ द वर्ल्ड क्याफे (Top of the world cafe) को दोस्रो तलामा आयोजना हुनेछ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;होस्ट (Host): मिसन बराल (Misan Baral)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;वक्ताहरू (Speakers):&#xA;१. गौरव खत्री (Gaurav Khatri)&#xA;२. बिपिन लेखक (Bipin Lekak)&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;वक्ताहरू (Speakers) र होस्ट (Host) लाई &lt;a href=&#34;https://maharjansujit.com.np/TechTalk/registration&#34; &gt;दर्ता फारम (Registration Form)&lt;/a&gt; भर्न अनुरोध गरिन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;कार्यक्रमका गतिविधिहरू (Event activity):&#xA;१. प्रस्तुतीकरण (Presentation)&#xA;२. पोडकास्ट रेकर्डिङ (Podcast Recording)&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक १८ औं श्रृंखला (Tech Talk 18th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-18th-session/</link>
      <pubDate>Fri, 20 Jan 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-18th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को १८ औं श्रृंखला २० जनवरी २०१७ का दिन बिहान ११ बजे पुल्चोक इन्जिनियरिङ क्याम्पस (Pulchowk Engineering Campus) मा सफलतापूर्वक आयोजना भयो। कार्यक्रमको सञ्चालन (Host) रञ्जना कुशवाहा (Ranjana Kushwaha) ले गरेका थिए। कार्यक्रममा चार जना वक्ताहरू थिए जसले विभिन्न विषयमा प्रकाश पारे।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;नाम (Name)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कक्षा (Class)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;आयुष काफ्ले (Ayush Kafle)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;उत्पादकत्व (Productivity)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;&#34; &gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;सुजित महर्जन (Sujit Maharjan)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;स्वचालन (Automation)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/open?id=1zQzKAs5Or1jyTgfMPOTmLwWpGZvsJ7sRyYmPKnaamZ4&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;आशिष भण्डारी (Aashish Bhandari)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;प्रोजेक्ट सोली (Project Soli)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMnelBVMUdoLWJMVkk/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;अमिर रिमाल (Amir Rimal)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;फ्रायडियन व्यक्तित्व सिद्धान्त (Freudian Personality Theory)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMncHRFak9LeDdUSXc/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;&#xA;&lt;h1 id=&#34;यटयब-भडयक-लङकहर-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;  युट्युब भिडियोका लिङ्कहरू (Links to Youtube Videos)&#xA;  &lt;a class=&#34;heading-link&#34; href=&#34;#%e0%a4%af%e0%a4%9f%e0%a4%af%e0%a4%ac-%e0%a4%ad%e0%a4%a1%e0%a4%af%e0%a4%95-%e0%a4%b2%e0%a4%99%e0%a4%95%e0%a4%b9%e0%a4%b0-links-to-youtube-videos&#34;&gt;&#xA;    &lt;i class=&#34;fa fa-link&#34; aria-hidden=&#34;true&#34; title=&#34;Link to heading&#34;&gt;&lt;/i&gt;&#xA;    &lt;span class=&#34;sr-only&#34;&gt;Link to heading&lt;/span&gt;&#xA;  &lt;/a&gt;&#xA;&lt;/h1&gt;&#xA;&lt;p&gt;१. आयुष काफ्ले (Ayush Kafle) &amp;ldquo;उत्पादकत्व (Productivity)&amp;rdquo;&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक १७ औं श्रृंखला (Tech Talk 17th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-17th-session/</link>
      <pubDate>Fri, 13 Jan 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-17th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को १७ औं श्रृंखला १७ जनवरी २०१७ का दिन दिउँसो ४ बजे पुल्चोक इन्जिनियरिङ क्याम्पस (Pulchowk Engineering Campus) मा सफलतापूर्वक आयोजना भयो। कार्यक्रमको सञ्चालन (Host) सुयोग्य पुन (Suyogya Pun) ले गरेका थिए। कार्यक्रममा तीन जना वक्ताहरू थिए जसले विभिन्न विषयमा प्रकाश पारे।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;नाम (Name)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कक्षा (Class)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;रञ्जना कुशवाहा (Ranjana Kushwaha)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;टेलिफोन प्रणाली (The telephone System)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/open?id=0B3go4KpYllMnU2ViQnF0bWloZ2c&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;सुजित महर्जन (Sujit Maharjan)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कन्सेन्सस र ब्लकचेन मोडेल (Consensus and BlockChain Model)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/open?id=0B3go4KpYllMna1hzS3V1V1lKVk0&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt; &lt;a href=&#34;bitcoin.org/bitcoin.pdf&#34; &gt;paper (शोधपत्र)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बिदुर खनाल (Bidur Khanal)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;ब्रेन कम्प्युटर इन्टरफेसिङ (Brain Computer Interfacing)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;070BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMncDV6YmdxaUtYZms/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>टेक टक १६ औं श्रृंखला (Tech Talk 16th session)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-16th-session/</link>
      <pubDate>Sun, 08 Jan 2017 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/tech-talk-16th-session/</guid>
      <description>&lt;p&gt;टेक टक (Tech Talk) को १६ औं श्रृंखला ६ जनवरी २०१७ का दिन बिहान ८:३० बजे पुल्चोक इन्जिनियरिङ क्याम्पस (Pulchowk Engineering Campus) मा सफलतापूर्वक आयोजना भयो। कार्यक्रमको सञ्चालन (Host) सुजित महर्जन (Sujit Maharjan) ले गरेका थिए। कार्यक्रममा चार जना वक्ताहरू थिए जसले विभिन्न विषयमा प्रकाश पारे।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;table&gt;&#xA;  &lt;thead&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;नाम (Name)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;विषय (Topic)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;कक्षा (Class)&lt;/th&gt;&#xA;          &lt;th style=&#34;text-align: left&#34;&gt;डाउनलोड (Downloads)&lt;/th&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/thead&gt;&#xA;  &lt;tbody&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;अदिति गजुरेल (Aditi Gajurel)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;इलेक्ट्रोनिक्स पछाडिको रहस्य (The mystery behind electronics)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;072BEL&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;मनिष जयसवाल (Manish Jayswal)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;इन्टरनेट (Internet)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;071BCT&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;बसन्त चौलागाईं (Basanta Chaulagain)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;क्रायोनिक्स (Cryonics)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;071BCT&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMnOFAxWm1qbWFNMnM/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;      &lt;tr&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;रवि किरण अर्याल (Ravi Kiran Aryal)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;क्रिप्टोकरेन्सी - बिटक्वाइन (Cryptocurrency - Bitcoin)&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;072BEX&lt;/td&gt;&#xA;          &lt;td style=&#34;text-align: left&#34;&gt;&lt;a href=&#34;https://drive.google.com/file/d/0B3go4KpYllMncDQ1WFl0SWFpU0U/view?usp=sharing&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;slide (स्लाइड)&lt;/a&gt;&lt;/td&gt;&#xA;      &lt;/tr&gt;&#xA;  &lt;/tbody&gt;&#xA;&lt;/table&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>गिलियन फ्लिनको पुस्तक &#39;द ग्रोअनअप्स&#39; को समीक्षा (Review of The GrownUps by Gillian Flynn)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/review-of-the-grownups-by-gyllian_flynn/</link>
      <pubDate>Wed, 21 Dec 2016 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/review-of-the-grownups-by-gyllian_flynn/</guid>
      <description>&lt;p&gt;यदि तपाईं उपन्यास &amp;lsquo;गोन गर्ल&amp;rsquo; (Gone Girl) मन पराउने व्यक्ति हुनुहुन्छ भने, यो कथाले तपाईंलाई निराश पार्ने छैन। यो कथाले तपाईंलाई त्यस्तै परिस्थितिमा पुर्‍याउँछ र उस्तै रहस्यमयी वातावरण सिर्जना गर्दछ। एउटी केटी जो बाहिरबाट सामान्य देखिन्छिन् तर वास्तवमा निकै चलाख (Manipulative) छिन् र आफ्नो फाइदाका लागि जे पनि गर्न सक्छिन्।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;कथाको सुरुवात एक चतुर र संघर्षशील युवतीबाट हुन्छ जो प्रायः हानिरहित धोखाधडीहरू गरेर बाँच्न संघर्ष गरिरहेकी छिन्। एक वर्षातको अप्रिल बिहान, उनले &amp;lsquo;स्पिरिचुअल पाम्स&amp;rsquo; (Spiritual Palms) मा मानिसहरूको आभामण्डल (Auras) पढिरहेकी हुन्छिन् जब सुसान बर्क (Susan Burke) त्यहाँ आउँछिन्। मानव व्यवहारको गहिरो पर्यवेक्षक रहेकी हाम्रो नाम नखुलाइएको वर्णनकर्ताले तुरुन्तै ठम्याउँछिन् कि ती सुन्दरी र धनी सुसान एक दुःखी महिला हुन् जो आफ्नो सुन्दर जीवनमा केही रोमाञ्चक ड्रामा (Drama) थप्न चाहन्छिन्। यद्यपि, जब ती &amp;ldquo;नक्कली ज्योतिषी&amp;rdquo; (Psychic) सुसानको डर र शोकको स्रोत रहेको डरलाग्दो भिक्टोरियन घर (Victorian home) मा पुग्छिन्, उनले महसुस गर्छिन् कि अब उनले भूतप्रेतमा विश्वास गरेको नाटक मात्र गरिरहनु पर्दैन। सुसानका सौतेनी छोरा माइल्स (Miles) को विचलित पार्ने व्यवहार र भयानक कल्पनाले स्थितिलाई झन् बिगार्छ। यी तीन पात्रहरू चाँडै नै यो पत्ता लगाउन एक चिसो युद्धमा फस्छन् कि खराबी वास्तवमा कहाँ लुकेको छ र यसबाट बच्न के गर्न सकिन्छ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>उबुन्टु १६.१० मा mnemosyne र anki नखुल्ने समस्या कसरी समाधान गर्ने (How to solve mnemosyne, anki not opening error in ubuntu 16.10)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/mnemosyne_anki_ubuntu_error/</link>
      <pubDate>Wed, 23 Nov 2016 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/mnemosyne_anki_ubuntu_error/</guid>
      <description>&lt;p&gt;यदि तपाईं पनि म जस्तै हुनुहुन्छ र भर्खरै आफ्नो उबुन्टु (Ubuntu) लाई १६.१० याकेटी (Yakkety) मा अपडेट (Update) गर्नुभएको छ र आफ्नो फ्ल्यास कार्ड (Flash card) / स्पेस रिपिटिसन (Spaced repetition) एप्लिकेसन (Application) ले काम नगरेको पाउनुभयो भने, तपाईं एक्लो हुनुहुन्न।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;&lt;a href=&#34;https://wiki.debian.org/Qt4WebKitRemoval&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;डेबियन विकी (Debian Wiki)&lt;/a&gt; मा व्याख्या गरिए अनुसार, समस्या यो हो कि Qt5/blink मा माइग्रेसन (Migration) सँग सम्बन्धित भएर Qt4 बाट QtWebKit हटाइएको छ। यस कारणले गर्दा, PyQt4 र QtWebKit मा निर्भर हुने कुनै पनि एप्लिकेसन (Application) हरू हालसम्म बिग्रेका (Broken) छन्। यो समस्या तब मात्र समाधान हुनेछ जब एप्लिकेसन (Application) लाई लाइब्रेरी (Library) को अपग्रेड (Upgrade) गरिएको संस्करण प्रयोग गर्नका लागि अपडेट (Update) गरिनेछ।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>COA ल्याबका लागि नयाँ वेबसाइट सार्वजनिक (A new website for COA labs released)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/a-new-website-for-coa-lab-released/</link>
      <pubDate>Mon, 14 Nov 2016 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/a-new-website-for-coa-lab-released/</guid>
      <description>&lt;p&gt;मेरो सी++ (C++) ल्याब वर्क (Lab work) नयाँ साइट &lt;a href=&#34;http://coalab.maharjansujit.com.np&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;coalab.maharjansujit.com.np&lt;/a&gt; मा सार्वजनिक (Release) गरिएको छ। यदि तपाईं मेरो कोड कार्यान्वयन (Implementation) हेर्न चाहनुहुन्छ वा कतै अड्किनुभएको छ र कुनै संकेत (Hint) आवश्यक छ भने कृपया यसलाई हेर्न सक्नुहुन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;यदि तपाईंले कोड (Code) मा कुनै त्रुटि (Error) फेला पार्नुभयो भने, कृपया सच्याइएको कोड गिठब (GitHub) मा बुझाउन (Submit) सक्नुहुन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;&lt;strong&gt;चेतावनी: विद्यार्थीहरूका लागि (Warning: For the students)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;ol&gt;&#xA;&lt;li&gt;&lt;em&gt;सम्पूर्ण स्रोत कोड (Source code) कपी (Copy) नगर्नुहोला।&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;&#xA;&lt;li&gt;&lt;em&gt;कोडमा केही त्रुटिहरू हुन सक्छन् र तपाईं आफैँले सच्याउनुपर्ने हुन सक्छ।&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;&#xA;&lt;/ol&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>जे.टी. एलिसनको उपन्यास &#39;नो वान नोज&#39; को समीक्षा (Review of No One Knows by JT Ellision)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/review-of-no-one-knows-by-jt-ellision/</link>
      <pubDate>Mon, 14 Nov 2016 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/review-of-no-one-knows-by-jt-ellision/</guid>
      <description>&lt;p&gt;&amp;lsquo;नो वान नोज&amp;rsquo; (No One Knows) न्यूयोर्क टाइम्स (New York Times) की बेस्टसेलर लेखिका जे.टी. एलिसन (J.T. Ellison) द्वारा लिखित एक थ्रिलर (Thriller) उपन्यास हो। यस पुस्तकले लेखिकाको प्रत्येक पानामा नयाँ मोड (Twist) ल्याउने र पाठकहरूलाई अन्तिमसम्म कौतुहलता जगाइराख्ने छविलाई कायम राखेको छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;कथाको सुरुवात टेनेसी (Tennessee) राज्यले अब्री ह्यामिल्टन (Aubrey Hamilton) का श्रीमानलाई मृत घोषणा गरेसँगै हुन्छ। अब्रीले आफ्ना श्रीमानको बेपत्ता वा मृत्युको शोकमा ५ वर्ष बिताएकी छिन् र उनीमाथि श्रीमानको हत्याको आशंका पनि गरिएको छ। के अब्रीले आफ्नो जीवनमा अगाडि बढ्नुपर्छ? वा आफ्ना श्रीमानलाई वास्तवमा के भएको थियो भनेर पत्ता लगाउन अघि बढ्नुपर्छ?&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>न्यूमेरिकल मेथड ल्याबका लागि नयाँ वेबसाइट सार्वजनिक (A new website for Numerical method labs released)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/a-new-website-for-numerical-method-labs-released/</link>
      <pubDate>Mon, 14 Nov 2016 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/a-new-website-for-numerical-method-labs-released/</guid>
      <description>&lt;p&gt;मेरो सी++ (C++) ल्याब वर्क (Lab work) नयाँ साइट &lt;a href=&#34;http://nmlab.maharjansujit.com.np&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;nmlab.maharjansujit.com.np&lt;/a&gt; मा सार्वजनिक (Release) गरिएको छ। यदि तपाईं मेरो कोड कार्यान्वयन (Implementation) हेर्न चाहनुहुन्छ वा कतै अड्किनुभएको छ र कुनै संकेत (Hint) आवश्यक छ भने कृपया यसलाई हेर्न सक्नुहुन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;यदि तपाईंले कोड (Code) मा कुनै त्रुटि (Error) फेला पार्नुभयो भने, कृपया सच्याइएको कोड गिठब (GitHub) मा बुझाउन (Submit) सक्नुहुन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;&lt;strong&gt;चेतावनी: विद्यार्थीहरूका लागि (Warning: For the students)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;ol&gt;&#xA;&lt;li&gt;&lt;em&gt;सम्पूर्ण स्रोत कोड (Source code) कपी (Copy) नगर्नुहोला।&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;&#xA;&lt;li&gt;&lt;em&gt;कोडमा केही त्रुटिहरू हुन सक्छन् र तपाईं आफैँले सच्याउनुपर्ने हुन सक्छ।&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;&#xA;&lt;/ol&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>सी&#43;&#43; ल्याबका लागि नयाँ वेबसाइट सार्वजनिक (A new website for cpp labs released)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/a-new-website-for-cpp-labs-released/</link>
      <pubDate>Mon, 14 Nov 2016 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/a-new-website-for-cpp-labs-released/</guid>
      <description>&lt;p&gt;मेरो सी++ (C++) ल्याब वर्क (Lab work) नयाँ साइट &lt;a href=&#34;http://cpplab.maharjansujit.com.np&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;cpplab.maharjansujit.com.np&lt;/a&gt; मा सार्वजनिक (Release) गरिएको छ। यदि तपाईं मेरो कोड कार्यान्वयन (Implementation) हेर्न चाहनुहुन्छ वा कतै अड्किनुभएको छ र कुनै संकेत (Hint) आवश्यक छ भने कृपया यसलाई हेर्न सक्नुहुन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;यदि तपाईंले कोड (Code) मा कुनै त्रुटि (Error) फेला पार्नुभयो भने, कृपया सच्याइएको कोड गिठब (GitHub) मा बुझाउन (Submit) सक्नुहुन्छ।&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;&lt;strong&gt;चेतावनी: विद्यार्थीहरूका लागि (Warning: For the students)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;ol&gt;&#xA;&lt;li&gt;&lt;em&gt;सम्पूर्ण स्रोत कोड (Source code) कपी (Copy) नगर्नुहोला।&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;&#xA;&lt;li&gt;&lt;em&gt;कोडमा केही त्रुटिहरू हुन सक्छन् र तपाईं आफैँले सच्याउनुपर्ने हुन सक्छ।&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;&#xA;&lt;/ol&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>classweb को बेटा संस्करण सार्वजनिक (Beta release of classweb)</title>
      <link>https://maharjansujit.com.np/np/posts/classweb-beta-release/</link>
      <pubDate>Tue, 16 Dec 2014 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://maharjansujit.com.np/np/posts/classweb-beta-release/</guid>
      <description>&lt;p&gt;म &lt;a href=&#34;https://class.maharjansujit.com.np&#34;  class=&#34;external-link&#34; target=&#34;_blank&#34; rel=&#34;noopener&#34;&gt;Classweb&lt;/a&gt; को बेटा संस्करण (Beta release) सार्वजनिक भएको घोषणा गर्न चाहन्छु। &lt;em&gt;कृपया यो साइटको परीक्षण (Testing) गरेर आफ्नो प्रतिक्रिया दिनुहोला।&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;यस वेबसाइटको मुख्य उद्देश्य सीआर (CR - Class Representative), शिक्षक वा अन्य साथीहरूबाट प्रत्यक्ष रूपमा कक्षाको सूचना (Class notification) प्राप्त गर्ने साझा थलोको रूपमा काम गर्नु हो। यसले गर्दा विद्यार्थीहरूले कक्षाका कुनै पनि महत्त्वपूर्ण सूचनाहरू गुमाउनु पर्नेछैन।&lt;/p&gt;</description>
    </item>
  </channel>
</rss>
